B-ice 2008
Na měsíc poletíte raketou. Do Boskovic jsme se vydali po červené. U cedule nabádající turisty, aby si nezkracovali cestu přes pole, byla naše touha zkrátit si cestu přes pole silná. Bohužel jsme nevěděli přes jaké pole, a tak z toho sešlo. Potom jsme došli k zavřenému hradu. Pak k zámku, který spíš než jako zámek vypadal jako gymnázium v Náchodě. Škola je základ života. Ale trošku blbej. Do zámku jsme se nehrnuli. Restaurace na náměstí byla až do půl třetí otevřená jenom pro zvané, a tak jsme čekali. Došli jsme k zavřenému kostelu a k zavřené synagoze.
Před židovským hřbitovem se místní pán chystal hloučku turistů prozradit, proč se v osmdesáti letech stále těší pevnému zdraví. Když tajemství sděloval, byli jsme už za zdí, a tak nic nevíme. Zato v čajovně jsme se dozvěděli, že slušný lidi jsou dneska v útlumu. V útlumu jsme pojedli čokoládového zajíce. Tulák řekl indiánovi, že dnes je člověku jedno, jestli před rokem jedl chleba nebo kaviár. Já myslím, že to by pak už bylo jedno úplně všechno.
Před židovským hřbitovem se místní pán chystal hloučku turistů prozradit, proč se v osmdesáti letech stále těší pevnému zdraví. Když tajemství sděloval, byli jsme už za zdí, a tak nic nevíme. Zato v čajovně jsme se dozvěděli, že slušný lidi jsou dneska v útlumu. V útlumu jsme pojedli čokoládového zajíce. Tulák řekl indiánovi, že dnes je člověku jedno, jestli před rokem jedl chleba nebo kaviár. Já myslím, že to by pak už bylo jedno úplně všechno.