Příspěvky

Ziemowit Szczerek: Přijde Mordor a sežere nás aneb Tajná historie Slovanů

Dívali jsme se na vídeňskou secesi, která se buď rozpadala na drobný prach, nebo držela pod tlustou vrstvou barvy (což se nazývalo revitalizací), a na obyvatele Černovic, kteří připomínali barbary v ruinách Říma, ostatně podobně jako Poláci obývající v současnosti starou zástavbu Vratislavi nebo Arabové žijící ve starých francouzských čtvrtích Tunisu. Byli to lidé, kteří v té oblasti žili vždy, hned vedle, ale nebyli to oni, kdo postavil tahle města, tyhle domy. Ta secese nebyla jejich, takže jí nerozuměli, neuměli ji používat a — celkově — jim byla u prdele. A pokud nebyla, tak byly jejich pokusy o její zachování pro potomky odzbrojujícím způsobem neelegantní a nepovedené.

Vzpomínky na vzpomínky

První léto na pískovišti. Bez bot, se zavřenýma očima, s předloňským opalovacím krémem si můžu chvíli myslet, že jsem ve Splitu. V Mostaru. V Sofii. V Taškentu. Další léto na pískoviště chodím ještě s miminkem v šátku a slunečníkem. Opalovací krém nepoužívám.

Dvě

Podruhé už ti v porodnici neříkají posměšně „maminko“, alespoň tolik úcty ti dvojnásobné mateřství vysloužilo. Jen roznašečka povlečení tě vytrestá za pomuchlané prostěradlo („mamko!“) První dítě ti vrátili jako úhledný balíček. Ikebana. Vzkaz: takhle to nikdy nesvedeš, maminko! Druhé nikomu nepůjčíš. Z reklamního kufříku vyházíš všechno, co není k jídlu. Prošlé číslo časopisu Maminka nenápadně schováš mezi tiskoviny na chodbě. Týdny se plouhat kolem fotografií vypasených kojenců a příkladně šťastných Lucek Vondráčkových je k nesnesení, i to už víš.

Hledání práce

Permanentní hledání práce je dalším z trendů nervní doby, kterým se obtížně odolává. Hledal-li člověk jednou práci, těžko se mu přestává, když konečně uspěje. Jakmile si jednou vytvoří seznam zajímavých institucí, je mu líto ho občas neprojít, ze sociálních sítí stálé přicházejí nové nabídky, „přátelé“ aktualizují své profesní profily, je těžké zůstat pozadu. Z chvilkové potřeby se stává permanentní závod.

Lenost

Co se krádeží týče, navykla jsem si lidem spíš věřit nežli nevěřit. Je to pohodlnější, člověk nemusí pořád hlídat, jestli mu zrovna někde někdo něco nebere. Jednou se mi to asi šeredně nevyplatí, ale i pak se aspoň budu moci utěšovat vědomím, že tisíckrát se to vyplatilo.

Petr Stančík: Mlýn na mumie

Víno bez sudu se rozteče. Sud bez vína rozeschne. – Takové moudro může znamenat cokoliv. Použij ho vždy, když nevíš, co říci. (Z Rétoriky pro agenty Ordo Novi Ordinis)

Setkání

Na okně přistál holub, capkal po plechovém parapetu (jako když nehtem přejíždí po tabuli), nahlížel do místnosti. Vyměnili jsme si pohledy plné pohrdání, on se sebral a uletěl, já jsem se sklonila zpátky ke svým smutným papírům.